Stát se matkou? V Česku to znamená přijít o práci, kvalifikaci i peníze

1.12.2015
Zdroj: Gender Studies
Místo: Praha
Autor:

Již několik let ženy převyšují počty mužů, absolventů vysokých škol. Míra zaměstnanosti bezdětných žen je u nás nejvyšší v rámci EU. S narozením dítěte se ale jejich situace na trhu práce dramaticky promění. Dlouhá rodičovská spolu s nedostatečnou sítí péče o děti mladší tří let a s tlakem na výhradní péči o děti ze strany matky ve výsledku znamenají výrazné omezení šancí vrátit se zpět do práce, vyplývá z analýzy společnosti Gender Studies.

Téměř 30 % žen s dvouletými a 60 % s tříletými dětmi se stává nezaměstnanými bezprostředně po ukončení rodičovské. „U žen s tříletým dítětem je vznik nezaměstnanosti pravděpodobně způsoben ztrátou nároku na návrat do předchozího zaměstnání. U žen s dětmi mladšími ale vysoký podíl žen nezaměstnaných ihned po rodičovské zpochybňuje faktickou funkčnost ochranné doby pro návrat do předchozího zaměstnání," říká spoluautorka studie analytička CERGE - EI Klára Kalíšková. Studie vznikla v rámci projektu Celoživotní ekonomické dopady mateřství, který podpořila Nadace OSF Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.  

Placená rodičovská u nás patří mezi nejdelší v EU. Ženy navíc nezřídka rodičovské tzv. řetězí. Výsledkem této mnohaleté pauzy je, že ženy ztrácejí svoji kvalifikaci (často se totiž změní obsah i náročnost jejich původní profese), kvůli nutné další péči o děti může objektivně klesat jejich produktivita a snižovat se jejich pracovní nasazení. „To všechno ve výsledku znamená podstatné zvýšení rizika nezaměstnanosti,“ upozorňuje Kalíšková. „Navíc až čtvrtina nezaměstnaných žen se čtyřletými dětmi přišlo o práci až po pár měsících po návratu do zaměstnání,“ dodává Kalíšková. Jinými slovy, ženy se do práce sice vrátí, ale z mnoha důvodů často nejsou schopny pracovnímu tlaku vyhovět a o místo přijdou.

„Otázka je, proč si ženy delší rodičovskou snižují šance na trhu práce, když pracovat jednoznačně chtějí. Proč riskují nezaměstnanost a ztrátu kvalifikace,“ říká Lada Wichterlová, manažerka Gender Studies. V ČR podle ní chybějí instituty, které by ženám usnadňovaly sladit práci a rodinu. Omezené tu jsou možnosti práce na částečný úvazek, flexibilní pracovní doba či práce z domova. „K rozhodnutí žen zůstávat doma tak dlouho přispívá nedostatek finančně dostupných zařízení péče o děti mladší tří let,“ připomíná Wichterlová.

Tento stav má také další, a to finanční dopady. Platové rozdíly žen a mužů se významně zvyšují v období, kdy mají malé děti. Nejvyšší jsou ve věku 35 - 39 let, jak připomíná ekonomka Mariola Pytliková. „Rozdíl v mediánu měsíční mzdy mezi muži s nejmladším dítětem v předškolním věku 3 až 5 let a ženami se stejně starým dítětem dosahuje 39 %. U dospívajících dětí se rozdíl pomalu snižuje na 30 %,“ říká s tím, že pro muže a ženy s dospělými dětmi v domácnosti je rozdíl kolem 24 %. „Jenže u bezdětných zaměstnanců je rozdíl jen 15 %,“ srovnává Pytliková.

Významnou roli ve výši genderových rozdílů platů hraje také počet dětí. Čím víc dětí žena má, tím více se rozevírají platové nůžky: z 21 % u jednoho dítěte na 36 % u tří dětí. Snížení platu oproti mužům ženy matky po celou dobu své profesní dráhy nevyrovnají a její důsledky pocítí i v okamžiku výpočtu starobního důchodu.

Vzhledem k tomu, jak vysoká je u nás míra kvalifikace žen, mají jejich snížené šance na trhu práce dopad celospolečenský. „Dlouhá doba, kterou ženy tráví mimo trh práce v souvislosti s narozením dítěte a povinnosti spojené s péčí o malé děti má vliv na blahobyt a ekonomickou výkonnost ČR,“ říká Mariola Pytliková. „Kvalifikované odhady Jiřího Šatavy z Národohospodářského ústavu říkají, že pokud by se na trh práce dostalo ročně o 20 % žen s malými dětmi více, znamenalo by to přínos až 3 miliard pro státní rozpočet. A to jenom na odvodech na zdravotní a sociální pojištění, pokud by navíc pracovaly za minimální plat,“ uvádí ředitelka Gender Studies Helena Skálová. Tato částka by pak mohla pokrýt třeba náklady spojené s lepší dostupností institucí pečujících o malé děti - a tím umožnit vstoupit na trh práce dalším ženám.

Na otázky, jak se české ženy snaží vypořádat s nezaměstnaností, odpovídají výsledky focus group, které s ženami s malými dětmi pořádal Sociologický ústavu AV. Ukazuje se, že z obavy z nezaměstnanosti ženy stále častěji hledají řešení v tzv. samozaměstnávání, tedy v podnikání. „Často to však není jejich první volba, ale vynucená strategie,“ říká socioložka Alena Křížková. „Kdyby měly možnost pracovat v zaměstnaneckém poměru, tak jej preferují.“ Počet žen s malými dětmi, které se rozhodly podnikat, narostl za poslední roky o celých 74 %. Nutnost podnikat je zřejmě jedním z negativních ekonomických dopadů mateřství v ČR, který odráží nedostatek vhodných zaměstnaneckých příležitostí.