Rodinná politika v programech politických stran - Volby 2010: rozhovory s představiteli politických stran

18.5.2010
Zdroj: Gender Studies
Místo: Praha
Autor: Linda Sokačová

„Jedním z témat, které významně ovlivňuje životy všech občanů, je rodinná politika. Týká se různých fází života, nejen rodičovství, a jde o téma důležité a také o téma, které je v hledáčku aktivit Gender Studies, o.p.s. Do rodinné politiky patří i problematika postavení seniorů ve společnosti a péče o ně, náhradní rodinná péče, postavení handicapovaných dětí a jejich rodičů nebo projekty zaměřené na rodinu v krizi.

Obecně se bohužel rodinné politice - a úžeji pak mateřské a rodičovské dovolené - komplexně politické strany příliš nevěnují. Většinou se zabývají pouze dílčími opatřeními a tvůrci poltických programů nejsou schopni překročit rámec jednotlivých politických stran. To bohužel negativně dopadá na celkovou podobu rodinné politiky v současné České republice.“ Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies, o.p.s.

Rozhovory se zástupci a zástupkyněmi politických stran

V průběhu uplynulých dní se Gender Studies, o.p.s. pokusila získat od zástupců a zástupkyň těchto politických stran odpovědi na otázky týkající se rodinné politiky v jejich volebních programech: Strana zelených, ČSSD, ODS, KSČM, Věci veřejné, KDU-ČSL a TOP 09. Odpovědi jsme získali jen od 4 z nich, a sice Michala Uhla ze Strany zelených, Jiřího Paroubka za ČSSD, Cyrila Svobody za KDU-ČSL a Věry Karasové, tiskové mluvčí ÚV KSČM.

Rodinná politika v programu ČSSD
Rozhovor proběhl po emailu
– Jiří Paroubek odpověděl prostřednictvím vedoucího tiskového oddělení ČSSD.

1/ Je pro Vaši politickou stranu rodinná a šířeji sociální politika prioritou?
Rodinná politika byla pro ČSSD vždy priorita. Vždy jsme hájili zájmy rodin a jejich sociální jistoty chápeme jako jednu ze základních povinností státu. Naše koncepce rodinné politiky vychází ze zásady, že je třeba vytvářet příznivou atmosféru pro rodiče i jejich děti, a to jak prostřednictvím rodinných dávek, tak i širokou paletou opatření státní, krajské a obecní politiky. Svoji roli zde mohou plnit i jiné veřejně prospěšné činnosti, které vycházejí vstříc potřebám rodin a z úcty k rodičovství pomáhají vytvářet důstojné životní podmínky pro rodiny s dětmi.

2/ Jak vnímáte finanční a materiální náklady, které se s rodinnou politikou pojí?
Náklady rodin jsou dnes neúměrně vysoké. V důsledku vlády ODS dostávají rodiny s dětmi od státu méně a méně, zároveň jim jsou ale zvyšovány ceny potravin a léků, a zbytek vysají monopoly jako ČEZ, mobilní operátoři nebo banky. Rozumíme tomu, že mladí lidé mají obavy ze založení rodiny a proto jim nabízíme konkrétní pomoc a záruku sociálních jistot. Chceme, aby věděli, že v nouzi se o ně stát postará. Za důležitou považujeme pravidelnou valorizaci rodinných dávek tak, aby se jejich reálná hodnota, potřebná pro zajištění výchovy dětí, nesnižovala.

3/ Jaké jsou vaše největší úspěchy a neúspěchy v této oblasti v současném volebním období?
Zastavili jsme snížení mateřské, výpověď bez udání důvodu a zavedli jsme systém proplácení zdravotnických poplatků zatím jen v krajských nemocnicích. Naším cílem je zcela zrušit poplatky u lékaře, zavést placení nemocenské v prvních 3 dnech nemoci a udržet sociální jistoty zaměstnanců. Zároveň budeme bránit rozhazování finančních prostředků ze státního rozpočtu, jako je například vyplacení 270 miliard Kč církvím nebo zrušením megatendru na odstraněních ekologických škod za 110 mld. korun. Tyto výdaje jsou zbytečné a snižují finanční možnosti státu pomáhat skutečně potřebným, mezi něž rodiny s dětmi bezesporu patří.

4/ Jaké jsou hlavní principy vaší koncepce rodinné politiky v současnosti a v střednědobém a dlouhodobém horizontu?
Oba rodiče, otce i matku, považujeme za rovnocenné partnery se stejnými právy i povinnostmi k dítěti i k sobě navzájem, a to nezávisle na právní formě jejich svazku. Ochrana rodiny s dětmi by měla především řešit nezaviněné obtížné životní situace rodiny tak, aby nedošlo k narušení vztahů a vazeb mezi rodiči (partnery) navzájem, či mezi rodiči a dětmi a neutrpěla kvalitní výchova dětí, která spolu s jejich nejvyšším možným vzděláním tvoří základ růstu nejen ekonomického potenciálu České republiky, ale i základ všeobecného civilizačního vzestupu naší země.
Rodiny s dětmi chceme také aktivně podporovat. Tím, že zvýšíme jejich sociální jistoty, např. zvýšením mateřské, dětských přídavků, vyššími daňovými odpočty, motivujeme mladé lidi, aby si zakládali rodin. Zavedeme zvýhodněné novomanželské půjčky na pořízení a modernizaci bytu pro mladé lidi do 40 let s odpočty na každé narozené dítě a připravíme systém krizového refinancování hypoték. Chceme rodině ponechat více peněz také díky konceptu společného zdanění manželů.

5/ Co je podle Vás v současném systému rodičovské nejhůře nastaveno a co byste rádi změnili?
Celkově je potřeba se dívat na české rodiny jiným způsobem. Pro ODS rodiny nebyly prioritou. ODS spíše pomáhala monopolům a velkým firmám. Rodiny s dětmi byly v uplynulém období postiženy dodatečným zdaněním ve formě zdravotnických poplatků, zvýšené spodní sazby DPH, inflací, liberalizací nájemného atd. To je nutno rodinám vrátit, ať už prostřednictvím dětských přídavků, vyšších daňových odpočtů nebo rozšířením možností čerpání rodičovského příspěvku.

6/ Jak Vaše opatření konkrétně změní život rodičů a dalších pečujících osob v České republice a jaké pro ně budou mít pozitivní přínosy?
Zlepšíme kvalitu sociálních služeb a zvýšíme informovanost občanů o jejich dostupnosti. Budeme spravedlivě rozdělovat dotace poskytovatelům sociálních služeb podle moderního komunitního plánu a zabezpečíme kontrolu kvality jednotlivých poskytovatelů sociální péče.
Od roku 2009 dostávají invalidé méně peněz, a to má dopad hlavně na postižené ve třetím stupni invalidity, tedy lidi s nejtěžším zdravotním postižením. Petr Nečas připravil a prosadil novelu, kvůli které plně invalidní lidé neměli od 1. ledna 2010 nárok na invalidní důchod.


Rodinná politika v programu KSČM
Rozhovor proběhl prostřednictvím emailu
–za KSČM odpověděla Věra Karasová, tisková mluvčí ÚV KSČ.

Rodinnou politikou chápeme v daném kontextu jako soubor opatření souvisejících především s obdobím rodičovství, ale i další péčí o závislé členy rodiny a slaďováním rodinného a pracovního života obecně.

1/ Je pro Vaši politickou stranu rodinná a šířeji sociální politika prioritou?
Ano, jsem přesvědčen, že to dokazují naše dokumenty a jsme takto i veřejnosti vnímání.

2/ Jak vnímáte finanční a materiální náklady, které se s rodinnou politikou pojí?
Jako vynaložení na prioritu pro rozvoj národa. Základem rodinné politiky je propopulační politika, která vytváří podmínky k fungování celé společnosti ve všech oblastech. Z tohoto pohledu jde o prostředky, které motivují i oceňují společensky prospěšné chování. Také přispívají k naplňování funkcí rodiny a v neposlední řadě pomáhají i sociálně slabším či znevýhodněným občanům.

3/ Jaké jsou vaše největší úspěchy a neúspěchy v této oblasti v současném volebním období?
Úspěch...
Nepodařilo se prosadit novomanželské půjčky, vypustit již při projednávání tzv. Janotova balíčku snížení vyrovnávacích příspěvků, mateřské a ošetřovného... (podporujeme druhý poslanecký pokus), prosadit platbu výživného státem v případech, že tuto povinnost neplní rodič či rodiče.

4/ Jaké jsou hlavní principy vaší koncepce rodinné politiky v současnosti a v střednědobém a dlouhodobém horizontu?
Rodinnou politiku vnímáme v celém jejím komplexu. Zjednodušeně řečeno, od narození po úmrtí. Stát má plnit různé funkce v celém průběhu života člověka. Jde o vytváření materiálních i ekonomických podmínek pro zakládání mladých rodin, podporu při narození dětí, garantování dostatečných kapacit ve výchovných a vzdě-lávacích zařízeních (od jeslí po vysoké školy), péče o zdravotně postižené a o seniory, vytváření prostředí pro rovné příležitosti jednotlivých pohlaví a podporu při plnění rodičovských povinností i ze strany zaměstnavatelů a obcí. V současnosti jde o valorizaci sociální podpory (porodné, mateřská, vyrovnávací příspěvky, rodičovský příspěvek) a zavedení plošných dětských přídavků a zří-zení novomanželských půjček.
Dále vytvoření komplexního střednědobého plánu podpory a rozvoje rodinné politiky. K tomu jsme vyzvali i veřejnost prostřednictvím webových stránek KSČM. Z dlouhodobého hlediska jde o zvrácení nedobrého demografického vývoje, a státní podporu těm, kteří se budou na tomto celospolečensky prospěšném konání podílet.

5/ Co je podle Vás v současném systému rodičovské nejhůře nastaveno a co byste rádi změnili?
Zřejmě jde o rodičovskou dovolenou. Je třeba, aby plnila funkci dostatečného ekonomického zajištění všech příjmových skupin mladé společnosti a stala se motivačním faktorem ke zvýšení porodnosti.
Chceme zvýšit měsíční podporu na 14 000 Kč pro rodiče pečujícího o dítě do tří let a umožnit i čerpání rodičovské dovolené alternativně prarodiči.

6/ Jak Vaše opatření konkrétně změní život rodičů a dalších pečujících osob v České republice a jaké pro ně budou mít pozitivní přínosy?
Jde o eliminaci vysokých rozdílu životní úrovně bezdětných párů a rodiči s dětmi, (i osvojenými) případně i pěstounských rodin.


Rodinná politika v programu KDU ČSL
Rozhovor proběhl po emailu
– Cyril Svoboda odpověděl prostřednictvím Analytického oddělení KDU-ČSL.

1/ Je pro Vaši politickou stranu rodinná a šířeji sociální politika prioritou?
ANO !!!

2/ Jak vnímáte finanční a materiální náklady, které se s rodinnou politikou pojí?
Děti jsou především štěstí a naplnění života rodičů. Ve zdravé společnosti nesmí děti představovat sociální problém, ani „poukázku“ na chudobu. Děti jsou „zvláštním druhem investice“ a proto stát musí daňově odbřemenit náklady spojené s jejich výživou, výchovou a vzděláváním. Nechceme rodinám platit za to, že mají děti, ale když tuto investici řádově ve výši cca 1,5 milionu Kč na jedno dítě - od narození do dospělosti - učiní, pak stát musí tyto výdaje zohlednit.

3/ Jaké jsou vaše největší úspěchy a neúspěchy v této oblasti v současném volebním období?
Za úspěch považujeme skutečnost, že se rodinná politika stala jedním z hlavních témat volebních programů většiny relevantních politických stran. Našim cílem je, aby se zlepšilo i prorodinné klima ve společnosti. Za konkrétní úspěch považujeme podporu poslaneckému návrhu zákona, který předložili poslanci KDU-ČSL, o navrácení výše peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské) na původní výši.

4/ Jaké jsou hlavní principy vaší koncepce rodinné politiky v současnosti a v střednědobém a dlouhodobém horizontu?
Základní podmínkou naší koncepce rodinné politiky je zrovnoprávnění rodin s dětmi v daňové oblasti a při zamýšlené důchodové reformě. Naším cílem je, aby stát zdaňoval daní z příjmu pouze tu část rodinných příjmů, která připadá pouze na dospělé členy domácnosti. Dětská spotřeba by měla být, podle KDU-ČSL, zcela od této daně osvobozena.
Při důchodové reformě musí být zohledněn ten fakt, že rodiče dětí platí do průběžného systému dvakrát. Poprvé prostřednictvím odvodu podle výše svého výdělku, a podruhé ve formě nákladů vynaložených na výchovu, výživu a vzdělání svých dětí – budoucích plátců pojistného. Na pojistném zaplatí všichni pojištěnci cca 300 mld. Kč ročně. Rodiny s dětmi ještě navíc stejnou částku cca 300 mld. Kč ročně vynaloží na děti. KDU-ČSL tuto nespravedlnost hodlá odstranit.

5/ Co je podle Vás v současném systému rodičovské nejhůře nastaveno a co byste rádi změnili?
KDU-ČSL zastává názor, který je shodný s názorem prof. Matějčka, že dítě do třech let věku patří mamince a tatínkovi. Rodičovský příspěvek byl původně koncipován s tímto záměrem. Následné změny a dnešní podoba „třírychlostního“ čerpání rodičovské není optimální. Jde to kompromis. V budoucnu bychom považovali za užitečné sjednotit pravidla pro poskytování peněžité pomoci v mateřství (mateřskou) s rodičovským příspěvkem tak, aby rodiny s dětmi do tří let věku dítěte měly možnost volby. Buď zůstat s dítětem doma a plně se mu věnovat, nebo poskytnuté peníze použít na zaplacení náhradní chůvy, ať už v péči někoho z rodiny, nebo z okolí ve formě sousedské výpomoci.

6/ Jak Vaše opatření konkrétně změní život rodičů a dalších pečujících osob v České republice a jaké pro ně budou mít pozitivní přínosy?
Rodičovství a pracovní kariéra nesmí stát proti sobě. Obojí je pro život důležité a stát má povinnost vytvářet férové, předvídatelné a dlouhodobě stabilní právní prostředí tak, aby rodiče měli jistotu, že když se rozhodnou pro dítě, nebude to znamenat konec pracovní kariéry anebo neúnosnou finanční zátěž vedoucí až k faktické chudobě rodiny. Jen do takového prostředí se budou rodit děti, bez kterých žádný národ, stát, ani civilizace nemá budoucnost. Dnešní finanční svět je bezradný kam investovat, aby se dostal z krize. Investice do dětí je cestou k pravému rozvoji. KDU-ČSL nabízí svým programem konkrétní řešení.


Rodinná politika v programu Strany zelených
Rozhovor proběhl ústně
- Michal Uhl se osobně setkal se zástupkyní Gender Studies, o.p.s.

1/ Je pro Stranu zelených rodinná a sociální politika důležitá?
Na to můžu odpovědět jedině ano. V programu Strany zelených je několik kapitol a čtyři z nich se rodinné politiky dotýkají. Jde o kapitolu sociální politiky, lidských práv, kapitolu rovných příležitostí žen a mužů, kde je obsaženo slaďování rodinného a profesního života. A samotnou kapitolou volebního programu je rodinná politika. Myslím si, že když se člověk podívá na program Strany zelených, tak zjistí, že téma rodinné a sociální politiky rozhodně není Popelkou. S rodinnou politikou pracujeme, myslíme na ni, a věřím, že se nám ji bude dařit i prosazovat.

2/ Čemu konkrétně jste se věnovali v minulém volebním období, kdy jste byli vládní stranou? Jaké byly vaše největší úspěchy?
Oblast rodinné politiky je koncentrována na Ministerstvu práce a sociálních věcí, které v rámci koaliční dohody připadlo Občanské demokratické straně s velkým podílem strany lidové. My jsme se na rodinnou politiku mohli působit nepřímo. Reprezentanti Strany zelených byli na Ministerstvu pro lidská práva a tam jsme se soustředili, seč to bylo možné, právě na rodinnou politiku. Nejvýznamnějším počinem bylo, a to teď třeba víme v rovině exekutivní, vytvoření virtuálního mostu mezi rodinnou oblastí a rovnými příležitostmi v podobě Výboru pro slaďování rodinného, profesního a soukromého života. Tam se řeší právě tématika, která souvisí s rovnými příležitostmi a rodinnou politikou. Výbor je zaměřen velmi progresivně, tak jak lidé chápou rodinnou politiku, nikoliv konzervativně a snažíme se hledat mechanismy, které vedou ke slaďování aktivit, které jsou na současné ženy a muže kladeny.

3/ Co se Vám v minulosti nepodařilo a přesto byste se tomu chtěli věnovat i nadále?
Je škoda, že nakonec spadl pod stůl zákon o náhradním výživném, který jsme podporovali. Bohužel ho pak doplnil jeden pozměňovací návrh, který celou konstrukci pozměnil a proto se stal zákon nehlasovatelným. Šlo o vznik institutu pro podporu náhradního výživného. V případě, že by byla soudem stanovena výše výživného pro matku či otce a ten dotyčný nebo dotyčná alimenty nehradil, tak by fungovala pojistka ze strany státu. A to je velmi praktická záležitost, protože například pro výpočet sociálních dávek se výživné započítává, i když ho povinná strana neplatí. Tímto způsobem se lidé mohou dostávat pod hranici chudoby, což je velmi společensky rizikové. Obecně se rodinná politika musí zabývat zájmy dítěte, což sleduje i tento zákon.
Pokud se zaměříme na rodinnou politiku obecně, tak by bylo určitě dobré zaměřit se na Ministerstvo práce a sociálních věcí a pojmout ho moderněji, než je tomu v současné době.

4/ Jak by mělo moderní ministerstvo práce vypadat?
Mělo by podporovat různé formy soužití. Ono konzervativní pojetí rodiny jako soužití muže, ženy a dítěte, žijících nejlépe v rodinném domku se psem, už téměr neexistuje a je ohroženým druhem. To ukazují sociologická data. I díky vysoké rozvodovosti se setkáváme s různým typem soužití; matky -samoživitelky, nesezdaná soužití, registrovaná partnerství a podobně. Jsou zde různé formy partnerství a je potřeba respektovat tuto rozmanitost a podporovat je všechny ve stabilitě. Zároveň ale myslíme i na klasická soužití, která jsou dneska rétoricky podporována například KDU - ČSL nebo Občanskou demokratickou stranou. Reálně si myslím, že je zde ještě větší prostor pomoci lidem, kteří například žijí v onom formátu tradiční rodiny. Například považuji za velmi užitečný institut společného výpočtu důchodu manželů, protože nejen že stát musí podporovat různé formy soužití a nediskriminovat, ale musí i poskytovat prostor k svobodné volbě. Model, kdy si žena zvolí, že zůstane doma, je zcela legitimní. Proto je nutné zajistit osobě, která nepracovala, a nemá tudíž v současném systému legislativní nárok na důchod podmínky pro důstojný život. Současný stav, kdy je výpočet důchodu velmi problematický, považuji za naprosto alarmující. Vzor bychom mohli hledat například v Polsku, kde tento institut zavedený mají.

5/ Jaké jsou stěžejní body vaší koncepce rodinné politiky?
Základní rámec je ten, že Strana zelených respektuje různé formy soužití. To znamená, že neříkáme, jaká rodina má být, ale analyzujeme reálnou společnost, pracujeme se sociologickými daty a sledujeme opravdovou podobu rodiny na počátku 21. století. Dále je pro nás klíčová politika slaďování rodinného a profesního života, která je jako niť protknuta celým naším programem. K tomu se váže i aktivní otcovství. To znamená, že my jako centrum rodiny nevnímáme jako ostatní strany jen matku, pro nás je důležitý pár, tedy matka i otec .

6/ Co chápete jako aktivní otcovství a jak ho chcete podporovat?
V našem programu se objevuje návrh na desetidenní otcovskou dovolenou. Jde o nepřevoditelnou kvótu, která by umožňovala v období porodu vzít si volno v práci a věnovat se otcovským povinnostem. To vnímáme pozitivně, protože se posílí pouto mezi dítětem a otcem i mezi partnery. Celý náš program je odpovědí na úzké vymezení rodinné politiky, na konzervativně katolické pojetí rodiny, kdy rodina je proste muž, žena a dítě v sezdaném soužití, které je bezkonfliktní a bezproblémové. Ministerstvo práce a sociální věcí podle mě do jisté míry špatně pracuje s ohroženou rodinou, s rodinou, která může mít i nějaký sociální problém, byť musím objektivně říct, že se v posledním roce začalo v této oblasti intenzivněji pracovat.

7/ Hodně mluvíte o slaďování rodinného a pracovního života, ale zatím nepadlo, co si pod tím představujete.
Jde o sadu nástrojů, mezi kterými je např. podpora zkrácených úvazků nebo zařízení péče o děti. Uvítali bychom legislativní možnost zkrátit si automaticky úvazek v případě narození dítěte pro oba rodiče.
Je součástí těchto opatření i ochrana před jejich zneužíváním?
Určitě reflektujeme problém Holandska, kde je problém, že jsou lidé tlačeni do zkrácených úvazků, protože je to daňově výhodné. Lidé často ani nemají možnost si zkrácený úvazek nevzít. Holandská zkušenost přinesla spoustu pozitiv, ale i některá negativa, že se to nestalo možností volby, ale automatickou cestou. To znamená, že určitě při přípravě toho návrhu by se mohla dát do tohoto opatření nějaká lhůta, po které by si zase mohla dotyčná, či dotyčný automaticky úvazek zvýšit na původní hodnotu.
Součástí „slaďovacího balíku“ je i podpora institucionálních zařízení předškolní péče – jesle a školky. Tam považujeme za nejlepší sjednocení předškolní péče pod jedno ministerstvo. S tím, že by systém byl jednotný, se stejným financováním, nebo by financování bylo na třetiny. Většinu by platil stát, část obec a část by platili samotní rodiče. Pracovní návrh je 60 - 20 – 20 %, ale to je předmětem diskuze. Pro oblast zařízení péče o děti musí být garantováno, aby bylo zařízení kvalitní. Musí být dostupné – geograficky i finančně. Ze sociálních důvodů nesmí být nikdo vyloučen z užívání takovýchto zařízení.
Také chceme podporovat taková opatření, která umožňují kontakt zaměstnavatele a osob na mateřské/ rodičovské dovolené. Víme, že jedním z největších problémů, který se týká trhu práce je ztráta kontaktu mezi většinou matkou a zaměstnavatelem. Proto bychom rádi změnili omezení, které platí v současné době a to, že když člověk nastoupí na rodičovskou dovolenou, tak nemá možnost pokračovat v práci, kterou doposud vykonával.

Závěrem

„ Představitelé a představitelky politických stran jakoby měli strach z překročení vlastního stínu a účinného řešení hlavních problémů, které se dotýkají sociálních podmínek různých forem rodin. Jedním z hlavních úkolů, který stojí před českou společností a politickou reprezentací, je nová koncepce rodinné politiky obecně, úžeji pak mateřské a rodičovské dovolené, která by umožňovala skutečnou svobodnou volbu, rovné příležitosti pro všechny typy rodin a partnerských soužití a také slaďování rodinného a pracovního života. Ucelená strategie, na které by se podílely různé politické strany (nejen ty vládní), odborná veřejnost i zástupci dotčených skupin obyvatelstva, tu chybí už od roku 1989 a nezdá se, že by se v blízké budoucnosti mělo něco změnit.“

Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies, o.p.s.


Kontakty:

Kateřina Dušková, public affairs Gender Studies; katerina.duskova@gmail.com; tel.: 774 910 944
Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies; linda.sokacova@genderstudies.cz


Gender Studies, o.p.s. je nevládní neziskovou organizací, která slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Cílem organizace je shromažďovat a dále zpracovávat a rozšiřovat informace související s tematikou rodů. Prostřednictvím projektů GS aktivně ovlivňuje změny týkající se rovných příležitostí v různých oblastech, jako jsou například trh práce, politická participace žen, informační technologie apod. GS také provozuje knihovnu obsahující množství publikací a materiálů k feminismu, gender studies, právům žen a mužů atp.
Zdrojem dalších informací pro vás mohou být i webové stránky www.feminismus.cz či www.genderstudies.cz či www.rovneprilezitosti.cz

Související linky:

Hodnocení programů politických stran v oblasti rodinné politiky